Zakladatel Nového zámku
JAN ADAM ONDŘEJ Z LICHTENŠTEJNA
(30.11. 1657 – 10.6. 1712)
Byl synem Karla Eusebia Lichtenštejna a Johanny Beatrix z Dietrichštejna. Ve svých 27 letech se stal majitelem lanškrounského panství. O tři roky později byl jmenován u habsburského dvora tajným císařským radou, v roce 1698 se stal prezidentem komise pro reorganizaci vrchnostenských úřadů a v roce 1701 pak prezidentem vídeňské Girobanky. Od svých 50 let byl císařským komisařem uherského zemského sněmu v Prešpurku. 17. 3. 1694 obdržel za zásluhy rytířský Řád zlatého rouna.
Měl velké schopnosti, byl příznivcem a mecenášem umění, zejména malířství a stavitelství. Byl nejen dobrým hospodářem, ale i velkorysým stavebníkem. Jako dobrý ekonom a finančník se pouštěl do velkých tvůrčích akcí. V r. 1695 nechal ve Vídni budovat celé předměstí Lichtenthal, tamtéž vybudoval lichtenštejnskou obrazárnu, pokračoval ve stavbě nejen otcovských zámků v Plumlově, Valticích a Lednici, ale i dalších zámeckých objektů, jako Nové Zámky u Litovle, Červený hrádek a Blatno u Chomutova, Koloděje u Prahy. V roce 1698 dal rozkaz ke stavbě Nového zámku u Rudoltic. O rok později koupil panství Schllenburg a v r. 1712 sousední hrabství Vaduz. Jelikož tyto majetkové komplexy tvoří dnešní území lichtenštejnského státu, je Jan Adam Ondřej označován za prvního vladaře tohoto knížectví.
Za manželku si vzal princeznu Erdmundu Marii Terezii z Dietrichštejna a měl s ní 7 dětí. Přežil však všechny své mužské potomky, a stal se proto posledním členem karlistické rodové linie. Jeho veškerý majetek přešel na Antonína Floriána z Lichtenštejna, příslušníka gundakarské linie rodu.
Část z práce lanškrounské studentky Kláry Zatloukalové, která se umístila na jednom ze dvou prvních míst ve IV ročníku soutěže Lanškroun historický.
Krasava Šerkopová1. 8. 2008 6:06