Jan Adam Ondřej Lichtenštejn
Jan Adam Ondřej Lichtenštejn
* 30. 11. 1657
† 10. 6. 1712
Kníže opavský a krnovský, císařský tajný rada a komoří, první vladař knížecího rodu.
V r. 1684 se stal Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna majitelem lanškrounského panství. Kolem roku 1698 dal na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi postavit barokní Nový Zámek.
Byl synem Karla Eusebia Lichtenštejna a jeho manželky Johanny Beatrix z Dietrichštejna. Na rozdíl od svého otce se více věnoval politice. Již v r. 1687 byl jmenován u habsburského dvora tajným císařským radou, v roce 1698 se stal prezidentem komise pro reorganizaci vrchnostenských úřadů, 1703 prezidentem vídeňské Girobanky, 1707 císařským komisařem uherského zemského sněmu v Prešpurku. 17. 3. 1694 obdržel Řád zlatého rouna. Jako dobrý ekonom a finančník se pouštěl do velkých tvůrčích akcí. V r. 1695 nechal ve Vídni budovat celé předměstí Lichtenthal, tamtéž vybudoval lichtenštejnskou obrazárnu, pokračoval ve stavbě nejen otcovských zámků v Plumlově, Valticích a Lednici, ale i dalších zámeckých objektů, jako Nové Zámky u Litovle, Červený hrádek a Blatno u Chomutova, Koloděje u Prahy. V r. 1699 koupil panství Schllenburg a v r. 1712 sousední hrabství Vaduz, a jelikož tyto majetkové komplexy tvoří dnešní území lichtenštejsnkého státu, je Jan Adamam Ondřej označován za prvního vladaře tohoto knížectví.
Za manželku si vzal princeznu Erdmundu Marii Terezii z Dietrichštejna a měl s ní 7 dětí. Přežil však všechny své mužské potomky, a stal se proto posledním členem karlistické rodové linie (primogenitury). Jeho veškerý majetek přešel na Antonína Floriána z Lichtenštejna, příslušníka gundakarské linie rodu.
Přemysl Kokeš24. 5. 2008 21:03